Jak banky nakládají s penězi: Skutečný příběh vašeho vkladu

Když se podíváš na svůj účet a vidíš tam uložených třeba dvacet tisíc, možná tě ani nenapadne, co se s těmi penězi doopravdy děje. Přestanou existovat ve tvé peněžence a jejich putování začíná na bankovním serveru, ale to je teprve začátek. Peníze v bance totiž neleží na hromádce a nečekají, až si je zase vybereš. A rozhodně se neválí v trezoru, jak si to mnozí představují. To, co se děje s tvými vloženými penězi, je spousta magie, pravidel a chytrého využití, které by tě možná ani nenapadlo. Ve skutečnosti je tohle téma plné překvapení a zajímavých detailů, které ti možná obrátí pohled naruby.

Jak banky pracují s penězi: Peníze nejsou „uložené“

Jasně, když vložíš peníze na účet, nějaká částka se ti objeví ve výpisu a můžeš si ji kdykoli vybrat. Ale banka nedrží všechny tyhle peníze zamčené někde pro tebe. V praxi funguje tzv. částečné rezervní bankovnictví. Z každé stovky, kterou jim odevzdáš, si banka nechá jen malou část – obvykle kolem 2 až 10 % jako „povinnou rezervu“. Zbytek doslova pouští do světa v podobě půjček dalším lidem, firmám, developerům, nebo třeba studentům.

Prakticky tedy tvoje peníze podpoří něčí hypotéku nebo úvěr na auto. Možná právě ty momentálně vlastníš část stolu v kavárně, kam chodíš na kafe, protože jejich majitel si na něj půjčil tvými prostředky. Statistiky České národní banky ukazují, že české domácnosti si v roce 2024 půjčily celé dva biliony korun v hypotečních a jiných úvěrech. Díky tvým – i cizím – uloženým penězům. Přitom z každé půjčky získává banka úrok, z částky na účtu ale platí tobě většinou mnohem méně, nebo dokonce nic.

Užitečný tip: Pokud chceš z peněz v bance něco vytěžit, hledej spořicí účet nebo termínovaný vklad, kde úrok něco málo vydělá. Z běžného účtu většinou nic nezískáš. Přesto platíš za vedení účtu nebo výběry, což je takový tichý poplatek za to, že tvé peníze makají pro někoho jiného.

Kolik z tvých peněz banka opravdu drží?

Možná tě překvapí, že reálně z tvého vkladu většina peněz v bance zůstává jen teoreticky. Povinné minimální rezervy jsou v Česku dokonce nižší než před deseti lety – momentálně ČNB drží rezervu ve výši 2 % z vkladů od konce roku 2023. To znamená jednoduché číslo: z každých 10 000 Kč, které do banky uložíš, v bance „fyzicky“ zůstane pouze 200 Kč. Zbytek putuje do půjček a investičních aktivit.

Banka s těmito penězi hned pracuje. Nebude je držet ladem: rychle hledá, jak je ‚roztočit‘ – poskytne třeba malý spotřebitelský úvěr nebo je vloží do státních dluhopisů. Kdyby všichni klienti najednou chtěli vybrat celou úsporu, žádná banka na světě by ty peníze neměla fyzicky připravené – to je tzv. bankovní run. Banky prostě sázejí na to, že se lidé najednou pro výběr všichni rozhodovat nebudou.

Možná tě napadá logická otázka: není tohle strašně nebezpečné? Skutečně, kdyby nastala finanční krize, kde se lidé masivně rozhodnou vše vybrat, bankovní systém je v háji. Právě proto existují povinné pojištění vkladů. V České republice dostaneš zpátky až 100 000 EUR na jednoho klienta v bance, kdyby banka klekla.

peníze v bance

Fungování úroků: Kdo na tom vydělává?

Jedno z největších překvapení pro mnoho lidí: úrok, který dostaneš ty jako střadatel, je většinou menší než úrok, který platí dlužník za půjčku. Jednoduše řečeno, banka na rozdílu úroků vydělává. Tohle není žádné tajemství, to je základní motor bankovního podnikání.

Například: Na běžném účtu ti banka vyplatí úrok třeba 0,05 % ročně. Ale za spotřebitelský úvěr si vezme 7–8 % ročně a za kreditní kartu klidně i desítky procent. U hypoték se v roce 2024 pohybují sazby kolem 5,5 %. Když si banka od tebe „vypůjčí“ peníze skoro zdarma a půjčí je dál za pěkný úrok, vydělá slušné peníze.

Do toho přidej další bonus pro banku: poplatky za vedení účtu, výběry, výpisy. Většina klientů nezíská žádný výnos, přesto banky v roce 2024 v Česku vykázaly čistý zisk přes 110 miliard korun. Téměř čtvrtina všech evropských bank má podle Evropské bankovní autority největší zisk právě z poplatků za služby osobních účtů.

Chceš-li z banky dostat aspoň část z těchto zisků, sleduj bankovní akce a vybírej produkty s lepšími úrokovými sazbami, nebo proměň pasivní peníze v investiční fondy, pokud máš chuť trochu riskovat. Na běžném účtu ale zázraky nečekej.

Kam „mizí“ tvoje peníze? Investice, půjčky i vaše podnikání

Peníze, které uložíš, zdaleka nekončí jen u jednotlivců. Největší část jde do hypotečních a spotřebitelských úvěrů, ale taky do firemních půjček, které financují rozvoj firem, IT, stavebnictví i zemědělství. Uložené prostředky často míří do státních dluhopisů nebo jiných cenných papírů. Banky musí investovat tak, aby nesly zisk, ale zároveň příliš neriskovaly – přísné zákony ČNB dávají pravidla, kam smí vklady klientů použít.

Konkrétní příklad: V roce 2023 banky v Česku převedly 18 % půjčených prostředků do rozvoje chytrých technologií (např. rozvoj e-shopů, platebních bran, vývoj mobilních aplikací), dalších 34 % šlo do hypoték pro běžné lidi a zhruba pětina do podnikání malých firem v gastronomii, řemeslech nebo zdravotnictví.

Banka si velmi pečlivě hlídá rizikovost investic. Pokud se něco pokazí a dlužník nesplácí, banka musí vytvářet opravné položky, což výrazně snižuje její zisk. I proto dnes banky prověřují žadatele o úvěry mnohem přísněji než před patnácti lety, kdy vznikalo mnoho „špatných úvěrů“.

Praktický tip pro tebe: když máš volné prostředky na účtu a chceš, aby „nestrádaly“, zvaž investiční spoření nebo podílové fondy. Vybereš si riziko podle sebe – a tvé peníze nesedí v bance zbytečně nečinné.

Bezpečí a pojištění: Kolik je v bance „jistota“?

Bezpečnost vkladů je pro většinu lidí zásadní téma. Věříš, že když si uložíš peníze, můžeš je kdykoli získat zpět. Ale co když to najednou nebude možné? Pro případ krachu banky Česká republika zaručuje zákonné pojištění až do 100 000 EUR (aktuálně asi 2,5 milionu Kč) na osobu a na banku. Stačí, abys měl peníze ve více bankách, a ochrana platí v každé zvlášť.

Ale je tu i bonbónek: pokud se rozhodneš uložit peníze v zahraniční bance, stále máš ochranu dle pravidel EU. To se v praxi hodí, když máš na víc stranách, například na účtu v Rakousku nebo Německu. Ale bacha – mimo Evropu ta ochrana nemusí být automatická. A pokud držíš peníze v kryptoměnách, zákonná ochrana se tě netýká.

Banky v Česku mají dnes podle ČNB jednu z nejvyšších úrovní kapitálové přiměřenosti v Evropě; jinak řečeno, systém je zdravý a nebyly tu výrazné krachy, jako jsme viděli jinde. Přesto je opatrnost na místě. Doporučuje se neskladovat na jednom místě všechny úspory, využívat více institucí a průběžně sledovat, jak se mění podmínky pro vklady a úroky. Ujisti se vždy, že tvoje banka je členem Fondu pojištění vkladů.

• Diversifikuj – vybírej různé instituce.
• Sleduj, zda banka není podezřelá z finančních machinací.
• Všímej si vývojů na trhu: nové technologie třeba umožňují platby přes fintech aplikace nebo mobilní banky, i ty mohou být užitečným doplňkem pro tvé peníze.
• Nenechávej vysoké sumy ležet zbytečně dlouho bez pohybu, pokud toho můžeš využít.

Můj vlastní pohled: lepší je své finance nenechávat zahálet. Vždy je šance, že banky upraví sazby nebo přijde nová příležitost, kam s nimi jít. V bance jsou vkladové prostředky rozhodně bezpečnější než doma v šuplíku, ale málokdo na nich výrazně zbohatne, když je tam jen tak nechává.